Můj příběh
Podstatou pozitivní podpory chování (PBS) je respekt k
jedinečnosti každého člověka s důrazem na to, že každý máme svůj
vlastní příběh, a aby tento příběh nebyl vyprávěn za nás, ale s
námi, ideálně námi samotnými. I proto bych ráda s vámi
sdílela ten svůj.
Více než deset let jsem pracovala jako pedagog ve speciální
škole pro děti s minimálně středně těžkým mentálním postižením a více vadami,
PAS a nejrůznějšími genetickými a smyslovými diagnózami. Mám také zkušenosti z
přímé péče v sociálních pobytových službách, kde jsem se denně setkávala s tím,
jak důležitá je podpora, která vychází z důstojnosti, respektu a pochopení.
S principy PBS jsem se poprvé setkala díky jednomu z mých
žáků, jehož chování mi zpočátku nedávalo smysl. A právě snaha porozumět tomu,
co se za jeho chováním skrývá, mě přivedla k ročnímu akreditovanému výcviku
specialistů v PBS pod vedením irského lektora Briana McDonalda, který se, se
svými britskými kolegy, pod záštitou Naděje pro děti úplňku, z. s., podílí na
odborném zavádění PBS v České republice.
Dnes pomáhám lidem, rodinám i institucím hledat cesty, jak
vytvářet prostředí, ve kterém se každý člověk může cítit pochopen, respektován
a slyšen. Protože právě tehdy může začít vyprávět svůj vlastní příběh.